loading
Scena Polska
KOGUT W ROSOLE
Samuel Jokic
1. 9. 2024
20:30 | KOMPRESOROVNA Barbora - KARVINÁ

KOGUT W ROSOLE

Samuel Jokic

Reżyseria: Andrzej Sadowski
Premiera: 6. 4. 2024
Program: pobrać

Samuel Jokic urodził się w Słowenii, gdzie pracował jako nauczyciel nauczania początkowego i artysta uliczny. Jest autorem scenariuszy filmowych i sztuk teatralnych.

Do napisania komedii „Kogut w rosole” autora zainspirował głośny brytyjski film pt. Goło i wesoło. To opowieść o mężczyznach, którzy z dnia na dzień stają się bezrobotni, odsunięci na boczny tor, wydawałoby się, że nie są nikomu potrzebni. Postanawiają jednak zawalczyć o swoje miejsce w życiu i w tym celu zakładają... grupę striptizerów. Oczywiście realizacja pomysłu napotka na wiele przeszkód i trudności, ale równocześnie otworzy przed bohaterami nową szansę. Nowe wcielenia zmuszają bohaterów nie tylko do zdjęcia ubrań, ale też do obnażenia swoich kompleksów, lęków, słabości.

Doskonała zabawa zagwarantowana! A i chwile refleksji się nasuną…

„Kogut w rosole” to nie tylko komedia o zrzucaniu ciuchów, to także historia z lekkością i w żartobliwy sposób pokazująca ludzi, których troski i obawy dnia codziennego są nam bardzo bliskie. To opowieść o ludziach, których bardzo dobrze znamy, może nawet bardziej, niż byśmy tego chcieli. O ludziach takich jak ty i ja."

                                                                                                                 Samuel Jokic

 

Spektakl trwa  125 min.

Program festivalu SCÉNA BEZ HRANIC/SCENA BEZ GRANIC.

Więcej o spektaklu

Obsada
 

Obnažení mužského nitra

 

            Polská scéna uvedla v premiéře inscenaci hry slovinského autora Samuela Jokice, Kogut w rosole. Dílo bývá neprávem definováno pouze skrze závěrečnou striptýzovou choreografii, ve skutečnosti se však jedná o hlubokou sociální reflexi postavení mužů ve společnosti a velmi empatický vhled do jejich duše servírovaný na tácu komedie. Těšínská realizace navíc prošla rozsáhlou úpravou, zvláště v jazykové rovině, která posunula děj do (nejen) současných reálií regionu.

            Hrdinové příběhu se snaží vyrovnat s nelehkou situací způsobenou ztrátou zaměstnání, která až nápadně připomíná aktuální krizi kolem hutě Liberty Ostrava ohrožující na 6000 zaměstnanců, situace se tak může týkat i některých z těšínských diváků, nebo jejich blízkých. Adam (Bogdan Kokotek) nadšeně investuje do pochybných podniků a potýká se s exekutory a věřiteli, kteří ho ohrožují na životě. Současně mu bývalá partnerka chce zakázat styky se synem, kterého sice (jak vyplývá z telefonních hovorů) moc dobře nezná, ale skutečně mu na něm záleží. Kokotek vykresluje Adama jako beznadějného optimistu vrhajícího se do života s úsměvem. Právě on iniciuje nápad založit striptýzovou skupinu, která by mohla jemu i přátelům, Pawłowi (Marcin Kaleta) a Jurowi (Grzegorz Widera) pomoct získat tolik potřebné peníze. Kaleta skvěle přechází mezi dvěma rovinami tvořícími Pawłowu osobnost – na jednu stranu macho připravený rozdávat rány a komandovat ženy, na druhou podvedený manžel, pravděpodobně impotentní, jehož nízké sebevědomí vychází z rozměru jeho přirození. Vyvstává tak zde nejen určitá forma pokrytectví, ale také problematika sebeúcty, jejíž absence se projevuje napadáním druhých a snahou vytvořit iluzi moci. Jura zprvu působí jako podpantoflák, který manželce půl roku zatajuje ztrátu zaměstnání ve strachu z reakce. Postupně  se však obraz situace proměňuje skrze míru něhy a nadšení, kterou Widera vložil do Jurova joggingu i promluv o manželce, vytvořil tak postavu muže, který se navzdory nešikovnosti a potencionálnímu výsměchu přátel nebojí dělat to, co ho jednoduše baví. Oproti Pawłowi je jeho ostych při svlékání jen přirozeným studem a největším problémem se tak ukazuje váznoucí komunikace.  

            Během realizace plánu hledá trojice další tanečníky, kterými se nakonec stanou Kamil (Kamil Mularz) a Mustafa (Adam Milewski). Kamil je chodícím stereotypem homosexuála, včetně zvýšené potřeby se odhalovat a nadbíhat všem mužům kolem, Mularz však dokázal udržet své projevy na hraně parodie. Milewski nabídl skvělý herecký výkon, v němž dominantní roli hrála gestická komunikace a kreativní komolení slov, díky kterých se cizinec Mustafa neproměnil v nepřirozenou kreaturu. Není možné opomenout ani Jakuba Wyszomirskiego v roli Lecha, který neprošel konkurzem, jehož zobrazení roztřeseného studu a nejistoty podtrhlo komiku situace.  

            Tanečníky a striptéry nakonec školí Stacho (Karol Suszka), jenž přátelům odhalí své minulé zkušenosti s touto profesí. Postava sice stojí v pozadí, Suszkovy často vulgární komentáře situací jsou však skvěle načasované i podané. Závěrečný striptýz, jak ukazovaly reakce publika, byl pak sladkou třešničkou na dortu, míra osvětlení a kouře zajistila, že případná „nehoda“ nesmaže v paměti diváků sociální aspekty inscenace reflektované prakticky v celé inscenaci.

            Hra má tři překladatele – Herbert Kaluza a Marek Gierszał vytvořili polský text, který Izabela żur proměnila do „werkové“ verze „po naszymu“, text tak jasně komunikoval především s místním divákem. A to i skrze další znakové roviny – postava Adama například nadšeně fandí třineckým Ocelářům, kteří v den premiéry hráli s pražskou Spartou; pro všechny v sále donucené trávit večer v divadle, namísto u televizních obrazovek, hlásil průběžný stav zápasu, za což mu patří dík. Na plátno za scénou byl také promítán obraz železáren, čímž se opět vracím k odkazu na situaci kolem Liberty Ostrava.

            Příběh zobrazuje nejen skupinu nezaměstnaných přátel, kteří se snaží najít východisko ze situace různými způsoby, ale obnažuje kromě těl také nitra všech mužských postav. Ukazuje, že krize mužství, o které se ve veřejném prostoru mluví, je prázdný pojem. Stejně jako neexistuje univerzální model dokonalé ženy, neexistuje ani model perfektního muže. Každý z nás má různé zájmy, potřeby, starosti a pocity, které by měl mít právo prožívat a projevovat. Nakolik hluboký může být popisovaný příběh odhaluje také skvěle připravený program, který rozhodně doporučuji otevřít, protože obsahuje mnoho významných myšlenek. Většina z nich je obsažena i v inscenaci – a za tu nejdůležitější považuji fakt, že nerealistická očekávání neomezují pouze ženy, ale také muže snažící se dosáhnout pochybných ideálů způsoby, jež zraňují je i všechny kolem. Vivat těm, co se nebojí odhalit – ne nutně těla, ale především srdce a duši.

 

Magdalena Marie Franková

 

Psáno z premiéry 6. dubna 2024.

 

Režie, scénografie, kostýmy, hudba Andrzej Sadowski, překlad Herbert Kaluza, Marek Gierszał, Izabela żur,  choreografie Gabriela Klusáková

 

Hrají: Bogdan Kokotek, Marcin Kaleta, Grzegorz Widera, Karol Suszka, Adam Milewski, Kamil Mularz, Jakub Wyszomirski

Kolejne inscenizacje