20 000 MIL POD MOŘEM

SEZNAMTE SE s umělci spolupracujícími s BAJKOU, loutkovou scénou Těšínského divadla

MARKA MÍKOVÁ

Představení, na kterých se Marka Míková v Bajce podílela jako režisér i autor dramatizace či adaptace: Broučci, Tajemná skříň, Pojďme spolu do Betléma, Šípková Růženka, Malý princ, Sněhová královna, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku.

Marko, odkud pocházíte a jak se stalo, že se divadlo stalo vaší srdeční záležitostí?

Narodila jsem se v Českých Budějovicích, ale strávila jsem tam jen 2 roky svého života. Rodiče se přestěhovali záhy do Prahy a od té doby žiji tam. Divadlo mě bavilo už jako malou holku, hrála jsem sourozencům, rodině a jakmile to šlo, přihlásila jsem se na dramaťák. Díky tomu jsem dostala několik televizních a filmových rolí, později jsem se dostala na DAMU na režii - dramaturgii a už nebylo úniku.

Možná to všichni nevědí, ale Vy jste přece naše princezna, Šípková Růženka...

Ano. Měla jsem to štěstí zahrát si ve filmu Václava Vorlíčka a stala jsem se tak věčnou princeznou.

Vaše divadelní tvorba, co máte na tom procesu nejraději a na co se nejvíc těšíte?

Moc mi vyhovuje, když si můžu hru sama napsat, nebo zdramatizovat, pak ji zrežírovat a nakonec v ní ideálně i hrát. Celý ten proces je dobrodružstvím a nemusí se vždy povést.

Seznamte, prosím, diváky s projektem Loutky do nemocnic, kterému se léta věnujete.

Loutky v nemocnici jsou nezisková organizace, která čítá v současné době 25 členů. Jsou mezi námi herci, loutkoherci, muzikanti a jedna terapeutka. Snažíme se pomocí hudby a loutkových výstupů ulehčit hospitalizovaným dětem jejich pobyt v nemocnici. Děláme to už 16 let a musím říct, že to funguje. Loutka je podobná hračce, dítě se jí nebojí, lehce s ní naváže kontakt a loutka ho lehce rozesměje. Odvede ho od prožívané reality nemoci a tím nastartuje proces uzdravování rychleji. Je to skoro zázrak.  Je to něco, co má smysl. Jsem moc ráda, že se nám to daří. V současné době bychom potřebovali nějaké pomocníky i v mimopražských nemocnicích.

Jste také autorkou krásných knih pro děti, letošní laureátkou Magnesie Litery v kategorii knih pro děti a mládež.

Psala jsem vždycky. Písničky, básničky, divadelní hry. Svoji první knížku Roches a Bžunda jsem si tak psala možná rok a bavila jsem se příběhy těch dvou bytostí. Původně to byla babka a dědek, později legrační stvoření – střapatá Bžunda a čahoun Roches. Knížku zpočátku nikdo vydat nechtěl. Nebylo jisté, zda je pro děti, nebo pro dospělé. Až nakonec nakladatelství Baobab po ní skočilo, a tak odstartovalo moji spisovatelskou karieru.

Známe Vás jako stále usměvavou, vřelou a srdečnou osobu. Odkud berete nadhled, inspiraci a svoji důvěru v člověka?

Na to je těžké odpovědět. Můj syn by řekl: Já jsem tak narost. Je mi tak zkrátka dobře. Každý den prožívám jako dar. Vždyť nevíme, jak dlouho tu budeme...

V čem spatřujete smysl toho, co děláte a co byste si přála sdělit představením, které připravujete?

Hlavní poselství by mělo být to, že odplout pryč, schovat se, oddělit se od těch, kdo mi ublížili, to není cesta. Že je třeba znovu vstupovat do vztahů, znovu věřit a znovu odpouštět. To také profesor říká kapitánu Nemovi.

Co Vás na této verneovce zaujalo?

Tajuplný svět, co Verne vymyslel. Fantastický, úchvatný. Patří neodmyslitelně k dětství a člověk se do něj rád vrací. Neproniknutelný Nemo, úžasná ponorka, která dokáže uniknout ze všech nebezpečných situací a zároveň hledání odpovědi na důležité otázky našeho života. Kdo jsme? Jací vlastně jsme?

Potkáváte Nema? Kdo je to vlastně?

Nemo je zraněný člověk, který z různých důvodů vzdal boj a schoval se do ulity. Proto vlastně nemůže být šťastný, přestože je nesmírně bohatý, vzdělaný, žije v luxusu a má na co si vzpomene. Vlastně je sám.

Má nějakou naději?

Musí znovu přistát na břehu, riskovat další zranění a najít v sobě lásku, jestli nějaká zbyla...

Pro Nema je zdá se nemožné smířit se s tím, že člověk je schopen i těch nejhorších věcí, které si můžeme představit, že lidstvo je plné nenávisti, dokáže zabíjet bezbranné, touží po mamonu a drancuje planetu. Vyrovnává si účty s těmi, kdo ho připravili o to, co mu bylo nejdražší, o rodinu, přátele a obyčejný klidný život plný lásky. Znáte na to lék?

Neříkám, že je to lehké. Je to to nejtěžší na světě. Odpustit tomu, kdo nám ublížil. Ale neodpustit, to je jako zůstat ve vězení s klíčem uvnitř.

A co Profesor Aronnax? Zahloubaný do svého příjemného a zajímavého světa vědy, obskakován svým sluhou? Není tak trochu jako mnozí užívající si svého blahobytu? Jako by ztráceli citlivost na to, že svoboda není něčím automatickým. Důležitá je bdělost a neustálé ověřování si, zda to, co žijeme, je svoboda.

Musíme v sobě hledat vlastnosti Neda Landa – touhu po svobodě, odvahu k boji, opravdovost.

To jsou ale i vlastnosti kapitána Nema. Je to přeci výjimečný a neobyčejně inteligentní sečtělý člověk, vědec, znalec umění, dobrodruh, vřelý člověk se smyslem pro spravedlnost, bojovník za lidská práva, mecenáš…

Ano, je to, jak říkáš…

Bohatství ho nezkazilo, nikdy se nestal chamtivý. Pro svou posádku byl autoritou, vážili si ho za jeho šlechetnost a měli k němu úctu. I když se mstil za křivdy, které mu v životě byly způsobeny, velmi to prožíval, a chtěl, aby se to konečně skončilo. Své neštěstí schovával hluboko pod hladinou moře. Snil o dokonalém světě a dokonalých lidech. Věřil v moc lidské mysli a její schopnost proniknout k tajemstvím světa i v to, že věda se může stát prostředkem a nástrojem v boji člověka za svobodu.

RECEZNZE

Představení 20 000 mil pod mořem v Těšínském divadle okouzlí děti krásou i nebezpečím světa pod hladinou

 3.6.2022  Ladislav Vrchovský  Divadlo  Recenze

Dětská scéna Bajka v Těšínském divadle uvedla v pátek odpoledne premiéru nové jevištní adaptace románu Julese Verna 20 000 mil pod mořem v dramatizaci a režii Marky Míkové. Představení je určeno pro děti od šesti let. Výpravu navrhl Jakub Šulík, hudbu napsal Jarda Svoboda, loutky vyrobil Pavel Skorkovský a do kostýmů je oblékla Ivana Kolondrová. V představení účinkují a loutky vodí Ewa Kus, Wanda Michalek, Jan Szymanik, Jakub Tomoszek, Tomáš Chudoba a Marian Mazur.

 V téměř zcela zaplněném hledišti Malé scény Těšínského divadla seděly na páteční premiéře v doprovodu dospělých i děti mladší šesti let. Ale ani diváci nižšího věku, než sami inscenátoři určili v předem stanovené cílové skupině, nejevili známky neporozumění nebo nezaujetí, ba naopak.

Úvodní písnička v podání Mariana Mazura, který se sám doprovázel na tahací harmoniku, oslovila přítomné všeho věku. Mazur zpíval se sympatickým projevem a velkou energií text, který nabídl přísliby velkého dobrodružství.

Následovala část věnovaná činohře. Divákům se ve sborové písničce představily jednotlivé hlavní postavy, ale i ostatní loutkoherci. Děti i dospělé oslovil pan profesor a jeho sluha, čtenář novin registrující článek o neznámé mořské příšeře, která potápí lodě. Bezprostředně poté dostává profesor pozvání k výpravě na lodí, která bude pátrat po neznámém mořském nepříteli.

Když však přijde i se svým sluhou k velké lodi, nastupuje sice herec v životní velikosti, ale na palubě se již objeví loutky profesora i sluhy ve stejném oblečení. Následuje loutková scéna střetu s lodi s domnělou obrovskou mořskou příšerou, loď je potopena, ale již v průběhu konfliktu diváci vidí, že ji potopila ponorka.

Marka Míková jako dramatizátorka se soustředila na klíčové situace a obsah klíčových sdělení obsažených v literární předloze J. Verna. Jako režisérka využívá jednak klasickou práci s loutkou, jednak vytváření tajuplné atmosféry pomocí velmi působivých scén, ve kterých zpracovává Verneovy náměty: pohledy do světa pod hladinou oceánu plného záhadných vodních živočichů, vstup na mořské dno ve skafandrech a podobně. Asi nejpůsobivější scénou, při které se doslova tají dech dětem i dospělým, patří souboj s obrovskou chobotnicí a záchrana kapitána Nemá ze sevření jejích chapadel.

Ani ne hodinová inscenace je zcela srozumitelná i dětem mladším šesti let, je plná napětí, ale i humoru. Velké uznání zasluhuje celkové výtvarné pojetí a hlavně okamžité navázání kontaktu s divákem, který není přerušen až do samotného konce.

Českotěšínské divadelní zpracování slavné verneovky 20 000 mil pod mořem bude zajisté patřit mezi velmi oblíbená představení scény Bajka a lze se domnívat, že i v několika následujících sezonách.

Ladislav Vrchovský 

https://www.ostravan.cz/74304/predstaveni-20-000-mil-pod-morem-v-tesinskem-divadle-okouzli-deti-krasou-i-nebezpecim-sveta-pod-hladinou/

ŠŤASTNÍ PO PREMIÉŘE

... samozřejmě se děkovačka neobešla bez žertíků... :)