loading
HISTORIE
TĚŠÍNSKÉHO
DIVADLA

Jaké tedy to naše Těšínské divadlo bylo? Nemohlo být jiné, než byl čas, ve kterém trvalo a žilo. Tu se mu přizpůsobovalo, tu mu místy vzdorovalo. Zrodilo se do svobody a velkých nadějí, trvalo v době hluboké ideologické a politické jednostrannosti, ožilo v čase nových nadějí, ale v dalším období společenského zahnívání upjalo svou pozornost k elementárním, obecně humánním hodnotám a posléze znovu svobodně vydechlo.

- Ladislav Slíva, ředitel TD v letech 1990–1996

1945

Město Těšín jako dávné sídlo těšínského knížectví bylo až do 1. světové války v rámci rakousko-uherské monarchie přirozeným společenským, administrativním i kulturním centrem celého těšínského Slezska. Bylo to město, kde se prolínaly čtyři kultury – polská, česká, židovská a německá.

Po květnu 1945 začala vznikat zvláště v kulturních centrech, která byla po Mnichovu odtržena od území ČSR, nová česká divadla.

Vznik Těšínského divadla se datuje do srpna 1945, kdy se v Úředním listě ČSR objevil i výnos o zřízení stálého profesionálního divadla v Českém Těšíně, ale pod kuratelou Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Malá část státní dotace, která byla přiznána ostravskému divadlu, byla určena jako počáteční finanční příspěvek – dnes bychom řekli grant – pro vznik Těšínského divadla.

Nakonec 25. září 1945 bylo ustaveno Těšínské oblastní divadlo a už 6. října se poprvé představil veřejnosti herecký soubor této nové scény premiérou hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně v sále restaurace Na Střelnici.

1946

Vzápětí vznikl přípravný výbor Divadla těšínského Slezska, jehož předsedou byl nadšenec Emil Vávrovský, který se spolu s prvním ředitelem divadla Antonínem Kryškou zasloužil o to, že se divadlo koncem roku 1945 osamostatnilo a vymanilo se z područí ostravské kurately; 8. února 1946 byl rovněž změněn název na Divadlo těšínského Slezska.

V roce 1946 získalo divadlo sál hotelu Slavie (nyní hotel Piast) s přilehlými prostorami a sousední Fassalův dům pro potřeby administrativy a zkoušek, jakož i budovu v Tovární ulici, kam byl soustředěn dílenský provoz.

Novým ředitelem divadla se v roce 1946 stal výborný ostravský herec Antonín Brož, který zřídil samostatný operetní soubor, jehož představení vykazovala vysokou návštěvnost a byla velmi oblíbená u diváků. Divadlo se tak rozrostlo na 118 členů.

1948

V roce 1948 bylo divadlo zestátněno a jeho provozovateli bylo střídavě město Český Těšín, Obecní úřad Karviná a Krajský úřad Ostrava. Po únoru 1948 byly zrušeny i zbytky dřívější operety. Avšak povědomí o hudebním divadle se vžilo natolik, že i dnes publikum vyžaduje, aby se v repertoáru objevovaly hudební hry. V roce 1950 byl název změněn do téměř dnešní podoby Těšínské divadlo v Českém Těšíně.

1951

V roce 1951 vznikl z iniciativy tehdejšího ředitele TD Josefa Zajíce a ředitele divadla Teatr Polski v Bielsku-Bialé Aleksandra Gąssowského a Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) v Československu se sídlem v Českém Těšíně druhý soubor Těšínského divadla, jímž se stala Polská scéna, která v divadle jako samostatný umělecký soubor působí dodnes. V témže roce učinil J. Zajíc pokus ustavit v divadle i profesionální loutkovou scénu, ale tato epizoda trvala jen půl roku. A navázat na ni se podařilo až v roce 2008, kdy se třetím souborem TD stala Loutková scéna Bajka.

1960

Řediteli J. Zajícovi (1949–1960) se podařilo vybudovat z Těšínského divadla plně profesionální uměleckou instituci s dobrým standardem uměleckých výsledků.

Jeho nástupce František Kordula (1960–1972) pak spolu s uměleckými šéfy Zdeňkem Bittlem a Franciszkem Michalikem a po něm Alojzy Nowakem dovedl Těšínské divadlo na dosavadní vrchol. Těšínské divadlo bylo počítáno mezi nejlepší česká a slovenská oblastní divadla a Polská scéna začala mít svou váhu také v kontextu divadelní kultury v Polsku.

K podstatné a pro divadlo důležité změně došlo na konci sezóny 1960–1961, kdy se soubory přestěhovaly do dnešní, tehdy nově postavené moderní budovy. Zásluhou architekta Zdeňka Vávry (otec dnešního herce pražského divadla Sklep Davida Vávry) vznikl moderní a přitom komorně působící divadelní prostor, jenž byl prostý megalomanských tendencí, které v socialistické éře provázely stavby podobného zaměření. V 60. letech pak byly přistavěny i provozní budovy, jako jsou dílny, sklady, kanceláře a garáže, takže vznikl přehledný a účinný komplex.

1991

S prvním dnem roku 1991 byl ustanoven dnešní název Těšínské divadlo Český Těšín.

Těšínské divadlo je ojedinělou výjimkou v českém divadelním světě, neboť v něm působí pod jednou střechou umělecké soubory dvou národností – Česká scéna, Polská scéna a Loutková scéna Bajka. Těšínské divadlo je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje.

2000

V roce 2000 napadlo tehdejšího ředitele Karola Suszku uspořádat setkání krajových divadel. A tak vznikl tradiční Festival divadel Moravy a Slezska. Původně šlo především o setkávání divadel, která spolu takřka sousedí, přesto toho o sobě vědí poměrně málo. Myšlenka se ujala, a byť festival doznal časem nějakých změn, přetrval dodnes a stal se již nedílnou součástí programové nabídky Těšínského divadla.

ŘEDITELÉ TĚŠÍNSKÉHO DIVADLA

Antonín KRYŠKA /25.09.1945 - 31.03.1946/
Jan MACHÁČEK /01.04.1946 - 31.05.1946/
Antonín BROŽ /01.06.1946 - 05.12.1946/
Jan MACHÁČEK /06.12.1946 - 31.08.1949
Josef ZAJÍC / 01.09.1949 - 14.08.1960
František KORDULA /15.08.1960 - 15.07.1972
Libuše KIŠOVÁ (zást. ředitele) /15.07.1972 - 30.04.1973/
Ladislav SLÍVA (zást. ředitele) /01.05.1973 - 15.01.1974/
Josef SROVNAL /16.01.1974 - 31.10.1976/
Józef WIERZGOŃ /01.11.1976 - 31.07.1990/
Ladislav SLÍVA /01.08.1990 - 25.11.1996/
Roman ROZBRÓJ /29.11.1996 - 09.11.2000/
Karol SUSZKA /11.11.2000 - 30.6.2018/
Petr Kracik /15.8.2018 - dodnes/

UMĚLEČTÍ ŠÉFOVÉ

Česká scéna

Josef Karel GRUMLÍK /1946 - 1948/
Jan HAVLÁSEK /1948 - 1949, 1952 - 1956/
Zdeněk BITTL /1961 - 1970/
František ČECH /1973 - 1975/
Hana ŠRÁMKOVÁ /1975 - 1977/
Josef ŽÁČEK /1989/
Zdeněk FOREJT /1990/
Karol SUSZKA /1990 - 1996/
Ivana WOJTYLOVÁ /1997 - 2000/
Miloslav ČÍŽEK /2001-2019/
Petr KRACIK /2019-nadal/

Polská scéna

Władysław NIEDOBA /1951 - 1960/
Franek MICHALIK /1960 - 1965/
Alojzy NOWAK /1965 - 1973/
Andrzej PRZYBYLSKI /1973/
Kazimierz SIEDLACZEK /1974 - 1979/
Karol SUSZKA /1979 - 1988/
Rudolf MOLIŃSKI /1988 - 1998/
Jerzy BATYCKI /1999 - 2001/
Rudolf MOLIŃSKI /2001 - 2003/
Bogdan KOKOTEK /2003-nadal/

Bajka

Pawełka Niedoba /2008-2009/
Jakub Tomoszek /2009-nadal/