NEBE V PÍSNÍCH JAROMÍRA NOHAVICI
(připravila Renata Putzlacher)
Nebe je tu nebe je tam
nebe je všude kde jsme my
Nebe je tu
Vidím to jako dnes šťastného sebe
ženu a děti a těšínské nebe
ještě že člověk nikdy neví
co ho čeká
Těšínská
Našel jsem včera hvězdu
ležela v mazlavém bahnu
na nebe bych ji vrátil
k nebi však nedosáhnu
Tak vzhlížím do vesmíru
a vidím na obloze díru
boží trest pro tebe
kdo pyšně saháš na nebe
Hvězda
Jsou prý věci mezi nebem a zemí
já o nich nevím a možná měl bych vědět
já nikdy nikomu jak Ježíš nohy nemyl
já nechtěl nikdy na trůnu sedět
Možná že se mýlím
Vlaky které jedou do nebe
jsou plné krys
chlapče hoď to rychle za sebe
a zmiz
Vlaky které jedou do nebe
Zůstane jen díra
černá díra v nebi
poletíme kosmem
omletí na prach
My ročník padesátý třetí
V letadle Praha - Montreal
padají slova jak slzy do lavoru
na nebi šustí staniol
staniol z čokolády za dvacet pět korun
Svět je malý pomeranč
Tvůj oheň plápolá
od řeky to zebe
tma je dokola
a nad námi nebe
a já místo vedle tebe mám
Unaven
Z očí pásku strhnu si
to abych viděl na nebe
a pak vzpomenu si
lásko na tebe
Zítra ráno v pět
Jsi nebe na němž mraky rodí se i hynou
Jsi moje teplé místo pod peřinou
Krupobití
Bojím se nebe
bojím se pekla
bojím se tebe
abys mi neutekla
Strach
Spatřil jsem kometu byla jak reliéf
zpod rukou umělce který už nežije
šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat
marnost mě vysvlékla celého do naha
Kometa
Vysvitlo slunce modrý strakapúd po nebi krouží
probuď se lásko moje srdce mé po tobě touží
Strakapúd
Andílci prostopášní
popadali z nebe
jaký jsem frajer strašný
a co na mně máš
Na zídce staré kašny
Křičel jsem lásko má na hory na doly
až jsem vyplašil ony havrany v údolí
vylétli jako když vystřelí
a pak pod nebem stali se bílými anděly
Stodoly
Když padne noc mé srdce osiří
na duši kámen mi sedá
po nebi letí milostní verbíři
mně to k nim připojit se nedá
Polámaný anděl touhy
Farář v kostele nás sváže navěky
věnec tamaryšku pak hodí do řeky
voda popluje zpátky do moře
my dva tady dole a nebe nahoře
Sarajevo
Na svých bedrech cítím tíhu
celého pohanského nebe
se svými hromy a Peruny
Planu
Nebe je veliká
klouzačka ledu
na hřbetě oslíka
za tebou jedu
Dárky
Na nebi ptáci brečí dítě
tramvajáci táhnou sítě
ulicemi padají ryby k zemi
Heřmánkové štěstí
Už jsou komety za půlkou letu
už se děti můžou těšit na kometu
na zemi děje se to
co bylo na nebi psáno
Každý si nese své břímě
Svlíkni si košilku z porculánu
krásnější než jsi ty nedostanu
červánky na nebi rudá krvi
budeš má prvá a já tvůj prvý
Košilka
Nebe se šeří už se blíží noc
oči jsou těžké jako kámen
ach koho žádat o radu a o pomoc
když oba usínáme
Krajina po bitvě
Můj soused odvedle je farář v kostele
moc príma kluk jenže často hledí k nebi
já jaksi v nebi nemám žádné přátele
a Bůh ten pro mě nikdy nebyl
Mávátka
Už se nebe bělá
Václav na mši jde
u vrat do kostela
vidí tváře zlé
Legenda o svatém Václavu
A zatím na nebi
zablikla kometa
Marie povídá:
Josef chystej se do světa
Maria Panna
Předvčírem mi přišlo psaní
poslané nebeskou poštou
jen ať se prý moc neoháním
že už mi to v nebi spočtou
Velká zpověď
Zůstalo nás málo čert aby to spral
od bolesti máme zrudlá víčka
dožijem-li zítřka poválčíme dál
zemřeme-li půjdem do nebíčka
Naše eskadróna
Nezměnila se scéna
na divadle světa
chyť se mě za ramena
půjdem lítat pod nebesa
Na zídce staré kašny
|