Vyrůstala jsem v mnohojazyčném prostředí, v Českém Těšíně, městě podivném a schizofrenickém, o jehož obyvatelích jsem později napsala, že se jinak modlí, hovoří jiným jazykem a ještě jiným prosí o chléb. Četní Těšíňané mluví nářečím, ve kterém zaznívají slova ještě z dob renesančního Mikolaje Reje a císařovny Marie Terezie. Místní Češi a Poláci jezdí dodnes zugem z bahnhofu - neboť jak zpívá Jaromír Nohavica z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu - do světa, který je mnohem jednoznačnější. Záleží na tom, který směr zvolí. Jen pár kroků severně od nádraží, za řekou Olzou (nebo Olší - odvěký dualismus) je země, kde se mluví polsky. Směrem na východ se blížíme k zemi, kde vládne slovenština. Směrem na západa na jih moravskoslezské zobáky přestávají zázračným způsobem být krátké.

V dětství jsem nepoznala touhu zkoumat cizí mnohobarevný svět, který se rozprostíral za humny. Žila jsem v nepochopitelném, mnohoznačném světě, který se za humny stával jednoznačný. Stačilo pouze zvolit směr a rozhodnout se pro svět, se kterým bych se plně ztotožňovala. Neznám těžší úkol a dodnes volím směry. Pouze jedna věc byla vždy jistá - že jsem Slovanka. I když jsem byla od narození nordický typ a zdědila jsem příjmení po předcích od Štýrského Hradce. Během studií na polském gymnáziu v Českém Těšíně a pak na krakovské Jagellonské univerzitě jsem se začala ptát: kde domov můj? Je zajímavé, že v polském jazyce slovo mateřština zní - język ojczysty - jazyk otců. Můj otec se narodil v Čechách, matka v Polsku. Jazykem mých snů, představ a básní se stala polština. Moje první slova byla polská, i první knihy jsem četla v polštině. Signálem, že svět není jednoznačný, byla říkanka, kterou v Polsku zná každý capart: Kdo jsi, dítě? Malý Polák... do té doby na mém sídlištním hřišti vládla čeština s čertem, který vyletěl z elektriky a se psem, který skákal přes oves. A najednou ta básníčka, ve které malý Polák hrdě vypráví o své lásce k vlasti, o bílém orlu, krvi a jizvách. Kdo jsi, dítě? s tou otázkou jsem tehdy běžela za svými rodiči, protože jsem se najednou lekla, že nikam nepatřím…

(Renata Putzlacher v časopise DISK č. 5/2003)

Těšín je karnevalové město a věci, které jsou viditelné, jsou jenom jakousi zástěrkou nebo kostýmem věcí, které jsou skryté, tajné a utajené. Nemusíme chodit daleko pro příklady: víme, že tady na Starém trhu stávala po staletí soška, o které se myslelo, že je to nějaká bezcenná barevná soška z XIX. století, až se z ní vyklubala gotická Parléřovská madona, víme, že tady byl na Zámeckém návrší klasicistický pavilón, který v sobě ukrýval románskou rotundu, víme, že tady je spousta turistů, kteří se tváří jako turisté, ale jsou tady vlastně za úplně jiným účelem a přenášejí různé divné předměty ze strany na stranu.

Těšín je karnevalové město, ale my nevíme přesně, na kterém břehu řeky Olzy je to jeviště, která strana je zákulisí, protože ty mosty jsou jednosměrné, jedním se jde tam a druhým zpátky a nikdo vlastně neví, kde je šatna, kde je jeviště, kde je scéna a kde je garderoba. A ta řeka mezi tím klidně teče a myslí si svoje. Součástí toho karnevalu je i Studna tří bratří, o které všichni víme, že se u ní reálně žádní tři bratři nikdy nesešli. Ale ten příběh je tak krásný a ta studna je tak malebná a ten litinový altánek je tak půvabný, že to stojí za všechna fakta a za všechnu historii…

(Radovan Lipus v časopise DISK č. 5/2003)

Znak Těšína, historického sídla těšínských knížat, se vyvinul z obrazu městské pečeti, známé sice až z otisku z roku 1406, avšak užívané nepochybně již ve století předcházejícím. Srozumitelná symbolika vyjadřuje zděnými věžemi s otevřenou branou opevněné město, případně knížecí hrad, blíže specifikované vodním tokem v jeho úpatí - řekou Olzoua vznášející se orlice v modrém poli - také jednoznačně určuje tinktury městského znaku, takže určitou variabilitu je možno pozorovat pouze v případě věžía brány, zobrazovaných někdy ve zlatém provedení, jindy ve stříbrném,a řeky Olzy, zaměňované také omylem za zelený trávník či trojvrší. v uvedené podobě přetrval těšínský městský znak staletía dočkal se i roku 1920, kdy se začíná psát nová kapitola nejen v dějinách města, ale také v jeho heraldické symbolice.

810	legendární zakladatelé Těšína, tři synové polského krále Boleslava, Bolek, Lešeka  Těšimír se sešli u studnya založili osadu Těšín
1000	we Wrocławiu ustanowiono biskupstwo, w jego granicach znalazła się także Ziemia Cieszyńska
1155	první písemná zmínka o Těšíně v bule papeže Hadriána IV. - w bulli protekcyjnej papieża Hadriana IV wymieniona jest kasztelania w Cieszynie. Jest to pierwsza wzmianka o przyszłym mieście
XI. stol.	hradní kaple sv. Mikulášea sv. Václava vznikla v polovině 11. století jako románská rotunda s půlkruhovitou absidou
1241	zbliżające się zagony tatarskie przyśpieszyły budowę wałów i palisad wokół Cieszyna
1290	Těšín se stal hlavním městem Těšínského knížectví. Po smrti opolského knížete Vladislava z rodu Piastovců (1282) připadlo Těšínsko jako jedna část knížectví jeho synovi Měčislavovi I. - první těšínský kníže. Po jeho smrti v r. 1316 převzal vládu syn Kazimír
1348	dne 7. dubna prohlásil český král Karel IV. celé Slezsko, jehož součástí bylo i těšínské knížectví, za věčné příslušenství české koruny - król czeski Karol IV dokonał inkorporacji Śląska do Czech
1358	Přemysl I., syn knížete Kazimíra se ujal vlády na Těšínsku. Byl nejmocnějšíma nejvýznamnějším těšínským panovníkem, který značně rozšířil knížecí statky. Byl váženou osobou u dvora krále Karla IV. i jeho syna Václava IV. - u obou panovníků pracoval v diplomatických službách, byl rovněž členem královské rady Václava IV.
1363	Przemko i Noszak, jeden z najwybitniejszych władców cieszyńskich (był m. in. głównym doradcą Karola IV,a następnie służył radą jego następcy Wacławowi IV; wystawił też w Cieszynie obszerny, murowany zamek gotycki), gościł na zamku swojego suwerena cesarza Karola
IV XIV stol.	z druhé poloviny XIV. století pochází kamenná gotická socha těšínské Madony s  dítětem z dílny pražského mistra Petra Parléže
XIV-XV w.	Wieża Piastowska to relikt średniowiecznej rezydencji książąt cieszyńskich. Ten gotycki donżon powstał na przełomie XIV i XV w. w obrębie zamku górnego jako miejsce ostatecznej obrony
1438	miasto otrzymało prawo mennicze sygnowane przez księżną Ofkę i jej synów - Těšín razil své vlastní drobné mince
1442	z tohoto období pochází první česká úřední listina, která se o Těšínsku zachovala
1480	książę Kazimierz II ustanowił sąd ziemski w Cieszynie
1490	kníže Kazimír II. byl zvolen nejvyšším zemským hejtmanem ve Slezskua stal se tak královým zástupcem na tomto území. z té doby pochází i znak Těšínska - jednohlavý zlatý orel v modrém poli
1521	książę Kazimierz II rozciągnął prawo milowe miasta Cieszyna do 42 miejscowości. Oprócz przywileju warzenia piwa i wyszynku wina, miasto korzystało z dochodów okolicznych wsi: Krasnej, Pastwisk, Zamarsk i Ligoty. Wśród wielu cechów cieszyńskich poczesne miejsce zajmowali rusznikarze, wyrabiający poszukiwane strzelby myśliwskie "na wzór cieszyński"
1532	cesarz Ferdynand i obdarzył miasto przywilejem pieczętowania woskiem czerwonym
1541	zagrożenie ze strony Turków wymusiło pośpieszne wzmacnianie murów miasta
1545	książę Wacław III Adam przeszedł na protestantyzm. Istniejące w Cieszynie klasztory bernardynów i dominikanów zostały skasowane. na miejscu ogrodów dominikańskich powstało Nowe Miasto
1547	przy starym rynku zbudowano browar miejski
1552	znaczną część Cieszyna strawił pożar
1570	miasto nawiedziło "morowe powietrze"
1573	kníže Václav, manžel saské kněžny Kateřiny Sedeny (Sydonia), dokončil česky psaný zákoník Právaa zřízení knížectví Těšínského, vydán v roce 1592 v Olomouci
1579-94	období vlády těšínské kněžny Kateřiny Sedeny - pověst o Černé kněžně, jedna z nejzajímavějších, nejzáhadnějších, ale i nejpůsobivějších těšínských pověstí. V období její vlády byly vyhloubeny dlouhé podzemní chodby, i pod korytem Olzy
1585	vypukl v Těšíně strašlivý mor, jehož obětí se stalo více než 3 tisíce obyvatel
1592	v Těšíně se narodil Jiří Třanovský, slovanský "Luther", kněz, kazatel, pedagog, básník, skladatel, významný slezský buditel, autor slavného kancionálu Cithara Sanctorum
1598	książę Adam Wacław wydał dokument, w którym nie znosił w swoim księstwie innego wyznania, jak tylko ewangelicko-augsburskie
1603	pożar strawił część miasta i zamek
1610	książę przeszedł na katolicyzm i zażądał konwersji swoich poddanych, zajęte przez protestantów kościoły zwrócił katolikom,a duchownych ewangelickich wypędził z miasta. Szereg cechów, m. in. garncarzy, kowali, piekarzy, winiarzy, rzeźników i sukienników wyposażył w odnowione przywileje
1617	na zámečku těšínských knížat na Brandýse umírá jeden z posledních piastovských knížat Adam Václav (pohřben v rodinné hrobce v dominikánském kostele)
1618-48	wojna trzydziestoletnia
1619	dzięki poparciu stanów śląskich i odwołaniu się na cesarski list majestatyczny, protestanci odzyskali niektóre kościoły
1625	v cizině umírá Fridrich Vilém, poslední mužský potomek těšínských knížat z rodu Piastovců
1625	začátek vlády jeho sestry Alžběty Lukrécie, poslední těšínské kněžny z rodu Piastovců. Za panowania ostatniej księżny cieszyńskiej, Elżbiety Lukrecji, przez księstwo przeszła burza wojny trzydziestoletniej, wojska austriackie, duńskie, neapolitańskie i szwedzkie. Ludność dziesiątkowały też pożary, tragiczne epidemie i klęski głodu
1626	wojska Unii Protestanckiej pod wodzą hr. Ernesta Mansfelda zajęły Cieszyn i Przełęcz Jabłonkowską
1644	kněžna pronajala vybírání mýta židovi Jakubu Singrovi, jehož rod přišel do Těšína z Ivančic u Brna. Byl to pravděpodobně první židovský rod, který se zde usídlil. Mýto bylo vybíráno na konci Dlouhého mostu v místech, kde se kdysi spojovaly dnešní Jablunkovská, Ostravskáa Frýdecká ul. Toto místo bylo v minulosti nazýváno U tří mýt.
1645	do Cieszyna wkroczyli Szwedzi - legenda o cieszyniance. Pierwszy opis botaniczny cieszynianki wiosennej dał Baltazar Hacquet (1739-1815), od którego nazwiska pochodzi łacińska nazwa tego rzadkiego kwiatu (Hacquetia epipactis). Pobyt švédských vojsk na Těšínskua obléhání Těšína - pověst o těšíňance. Dle literatury semena kvítka měli přinést rakouští vojáci generála Devagiho, když obléhali těšínský zámek, který byl obsazen švédskými vojsky.
1653	knížecí zámek byl sídlem vládnoucího knížecího rodu Piastovců až do r. 1653, kdy těšínská větev vymřela po přeslici. Celé knížectví se stává součástí české koruny, ve které od r. 1523 vládnou Habsburkové
1653	panującego na cieszyńskim zamku księcia zastąpiła Komora Cieszyńska, której głównym celem była maksymalizacja zysków nowego właściciela księstwa cieszyńskiego - Habsburgów
1655	v Těšíně byl popraven zbojník Kostkaa jeho dva kumpáni
1659	Cieszyn otrzymał tytuł miasta królewskiego. na Górze Zamkowej wyburzono część zniszczonych zabudowań zamkowych
1683	na území Brandýsa tábořil oddíl vojska polského krále Jana Soběského, který spěchal na pomoc Vídni v boji proti Turkům
1715	v Těšíně vypukl mor
1742	Księstwo Cieszyńskie opanowały wojska pruskie. Cesarzowa Maria Teresa musiała oddać Prusom prawie cały Śląsk. Przy Austrii pozostały tylko: Opawa, Karniów i Cieszyn
1745	mąż Marii Teresy - Franciszek Stefan został cesarzem, dzięki czemu Cieszyn podniesiony został do godności miasta cesarskiego
1766	městem projížděl císař Josef II. Obědval v hospodě v Konskéa přenocoval v  Jablunkově, pak ve Frýdku
1772	po pierwszym rozbiorze Polski Księstwo Cieszyńskie, jako kraj korony habsburskiej, graniczyło na wschodzie z nową prowincją - Galicją
1772	objevení bohatých zdrojů kamenného uhlí na Karvinsku
1779	przez blisko 8 miesięcy pertraktował w Cieszynie Kongres Pokojowy, zakończony podpisaniem pokoju cieszyńskiego, kończącego wojnę między Prusami i Austrią. na zakończenie uroczystości miasto iluminowano,a w magazynach soli na Kamieńcu odbył się wielki bal
1785	první historické zemětřesení, o půl roku pozdějí druhé, rok na to třetí
1789	po požáru, který město téměř zničil, byly zbořeny městské hradby - příliv obyvatelstva na druhý břeh Olzy. Po pożarze miasto zostało odbudowane wg planów krajowego dyrektora budownictwa Karola Jacobi d'Eckolm. Zgodnie z poleceniem cesarza budowano wyłącznie domy murowane
1793	Josef Božek, technika vynálezce parního stroje, navštěvuje tzv. hlavní školu v Těšíně; v r. 1795 naváže první kontakt s L. J. Šeršníkem
1794	w miejscu dawnego kościoła parafialnego wzniesiono koszary
1799	vznikají soukenické dílnya zárodek široké ulice - Saské kupy (Sachsenberg, Sasůvka)
1800	do Ruska se vrací přes Těšín slavný vojevůdce A. Suvorov
1802	prefekt Leopold J. Szersznik założył w Cieszynie muzeum i dużą bibliotekę o charakterze naukowym
1805	městem pochodují ruská vojska pod vedením maršála Kutuzova na pomoc rakouské armádě proti Francouzům
1805	po bitwie pod Austerlitz Cieszyn stał się faktyczną stolicą austriackiej monarchii. Po bitvě u Slavkova se poražená spojená vojska ruskorakouská stáhla do Těšínaa okolních vesnic. Nalezla zde dočasná útočiště řada úřadůa institucí z nepřítelem obsazené Vídně. do března 1806 zde zemřelo více než 10 000 vojáků
1805	městem projížděl ruský car Alexandr
1809	město navštívil následník trůnu, budoucí císař Ferdinand (pak ještě v r. 1813)
1810	uroczyście obchodzono 1000-lecie legendarnego założenia Cieszyna. Otwarto nowy browar miejski, gdzie odbył się wielki bal
1813	książę Józef Poniatowski zatrzymał się w zajeździe "Pod Złotą Koroną",a jego wojsko stacjonowało w okolicy. na lewym brzegu Olzy arcyksiążęcy leśniczy Josef Dünbier obsadził drzewami drogę prowadzącą od zamku do lasku Grabina - początek alei, później nazwanej Alejami arc. Albrechta
1817	při cestě z Opavy navštívil město císař František II. s manželkou. Po dvou dnech odcestoval se svým početným doprovodem směrem na Halič
1822	umírá těšínský kníže Albrecht Saskotěšínský
1836	v Albrechtově aleji byla postavená empirová usedlost bohatého těšínského kupce italského původu Contessy (demolována v r. 1970). K obytnému domu č. 18 se váže lidová pověst o českotěšínském "doktoru Faustovi", podle níž zde kdysi bydlel kupec, vyrábějící své výrobky v zakouřené místnosti s velkým otevřeným ohništěm
1840	pozostałe ruiny zamku piastowskiego zostały rozebrane. na fundamentach dolnego zamku wzniesiono klasycystyczną letnią rezydencję Habsburgów
1844	začínají hladová léta na Těšínsku - neúroda
1848	dnia 20 marca zgromadzonym na rynku mieszkańcom miasta odczytano z ratusza treść "Najwyższego patentu z dnia 15. 3. 1848" w języku niemieckim i polskim. Byla také postavená malá empirová kaplička - dnes nejstarší stavba v Č. Těšíně
1849	Opawa została siedzibą nowego gubernium śląskiego,a Cieszyn otrzymał prerogatywy powiatu politycznego i sądowego
1851	w miejsce zamkniętego "Tygodnika Cieszyńskiego" Paweł Stalmach rozpoczął druk "Gwiazdki Cieszyńskiej", po przerwie, wznowionej w 1853 r. We wszystkich instytucjach państwowych wprowadzano wyłącznie język niemiecki
1860	uroczyście obchodzono 1050-lecie legendarnego założenia miasta. z tej okazji został wydany okolicznościowy "Pamiętnik" w języku niemieckim i polskim
1861	protestanci cieszyńscy otrzymali na podstawie Patentu Protestanckiego równe prawa obywatelskie
1865	vládní kruhy ve Slezsku uspořádaly I. zemskou výstavu v Albrechtovych sadech. Raritou výstavy byly dva druhy bavlníku, čínské okurkya chmel
1869	ukończono budowę linii kolejowej Bogumin-Cieszyn (obecnie Czeski Cieszyn)
1876	uruchomiono rzeźnię miejską
1878	vzniká Hoheneggerův dům, jedna z nejstarších staveb v dnešním Č. Těšíně
1880	byla uspořádána II. zemská výstava (přes 50 000 návštěvníků). Vystavovatelé pocházeli nejen ze zemí Rakousko-Uherska, ale i z Francie, Německaa Srbska
1882	oddano do użytku gazownię miejską (oświetlenie gazowe na ważniejszych ulicach)
1885	Paweł Stalmach doprowadził do założenia Macierzy Szkolnej dla Księstwa Cieszyńskiego
1888	na Saskiej Kępie (dzisiejsza ulica Hlavní) wybudowano drukarnię Prochaski
1888	JUDr. František Sláma vydal Dějiny Těšínska
1888	byl vybudován železniční most - železniční trať v úseku Těšín-Bielsko
1889	byla založena Matice osvěty lidové pro knížectví těšínské, jejímž cílem bylo šíření osvětya zakládání českých škol ve slezské části rakousko-uherské monarchie
1889	Jan Kubisz, učitel, polský básníka zakladatel polské těšínské literatury, autor proslulé písně "Płyniesz Olzo" vydal svou první sbírku poezie. Po roce 1920 bydlel na území Československaa svůj protest proti násilnému rozdělení Těšínského Slezska vyjádřil tím, že ani jednou nepřekročil česko-polskou státní hranici
1889	otwarto placówkę miejskiej Straży Pożarnej
1894	v Masarykových sadech byl vybudován novogotický katolický kostel
1894	powstaje nowoczesny wodociąg miejski (działa do dziś)
1894	vyšlo první číslo českých novin na Těšínsku s názvem Noviny Těšínské
1897	otwarto cieszyńską mleczarnię
1898	v Těšíně se narodil významný hudební skladatel Victor Ullmann, který složil na  čtyřicet děl, převážně orchestrálních, komorních, klavírnícha dvě opery
1901	ukončena přeprava zásileka pasažerů v žlutě natřených poštovních vozech
1903	byl slavnostně uveden do provozu Most Svobody na počest 55. výročí vlády císaře Františka Josefa I.
1905	w Cieszynie urodził się Max Rostal, światowej sławy skrzypek, zwany cieszyńskim Paganinim
1908	pierwszy samochód w mieście (Mercedes - model 1907)
1910	elektrifikace města (městská elektrárna)
1910	w miejscu koszar zbudowano teatr miejski (dziś Teatr im. A. Mickiewicza)
1910	w Hotelu National na Osmeku odbywały się jedne z pierwszym pokazów kinowych
1910	slavnostní otevření Dělnického domu (ul. Sokola Tůmy) - projev internacionální akce Poláků, Němcůa Čechů
1910	otwarto elektrownię miejską
1911	uruchomiono linię tramwajową łączącą dworzec kolejowy (dziś Cz. Cieszyn) z  Wyższą Bramą (zlikwidowana po podziale miasta w 1921 r.). Elektrická dráha v  Těšíně byla nejmenším tramvajovým provozem na našem územía jezdila pouhých 10 let
1912	otwarcie Parku im. Adama Sikory
1914	wybucha i wojna światowa
1920	rozdělení města na dvě části - od tego roku Cieszyn jest miastem granicznym. Decyzja o tym, podjęta na konferencji w Spa i ogłoszona na konferencji ambasadorów w Paryżu, zakończyła spór terytorialny między Polskąa Czechosłowacją o Śląsk Cieszyński. Granicę ustalono na rzece Olzie i wzdłuż pasma Czantorii. Odtąd wyróżniamy dwa miasta: Cieszyn i Czeski Cieszyn
1921	v Českém Těšíně se narodil Ludvík Aškenazy, český prozaik, dramatik, reportéra  scenárista
1927	v Českém Těšíně byl vybudován evangelický kostel na Rozvoji
1928	byly vybudovány židovské modlitebny (ulice Božkovaa Alšova, pak i Vrchlického)
1928	byl vybudován kostel českobratrské církve na Frýdecké ulici
1928	bylo založeno muzeum (v roce 1948 dekret o zřízení nového muzea)
1929	slavnostní otevření nové radnice v Č. Těšíně
1931	w Czeskim Cieszynie wybudowano reprezentacyjny gmach hotelu "Polonia", dziś "Piast"
1932	byl vybudován evangelický kostel na nivách
1933	kupiec żydowski Rosenfeld został jako uciążliwy obcokrajowiec wydalony z  Czechosłowacji i odstawiony do granicy polskiej na głównym moście. Ponieważ władze polskie nie chciały przejąć wydalonego, "człowiek bez ojczyzny" musiał nocować na moście granicznym
1933	židovská restauratérka Rosalie Wiesnerová otevírá novou funkcionalistickou kavárnu- restauraci AVION. Kariéra tohoto oblíbeného podniku potrvá pouhých sedm let
1937	slavnostní otevření nemocnice
1938	Český Těšín se stal součástí sloučeného města - název Cieszyn Zachodni
1939	1 września wybucha II wojna światowa, polscy saperzy wysadzają główne mosty Cieszyna, wieczorem do miasta wkraczają wojska hiterowskie. Śląsk Cieszyński zostaje wcielony do hitlerowskiej rzeszy
1941	założenie stalagu jenieckiego VIII D
1945	początkiem maja wysadzono wszystkie mosty w Cieszynie. na cmentarzu żydowskim giną ostatnie ofiary
1945	vzniká Těšínské divadlo
1960	uroczyste obchody 1150-lecia legendarnego założenia Cieszyna. Czeski Cieszyn utracił prawa miasta powiatowego i został włączony do nowoutworzonego powiatu karwińskiego
1961	otevření nového sídla Těšínského divadla - w tym roku teatr przenosi się z sali hotelu "Piast" do nowego budynku (z biblioteką i obserwatorium astronomicznym) przy ulicy Ostrawskiej. Odtąd Scena Czeska i Polska Těšínského divadla mają stałą siedzibę,a  miasto Czeski Cieszyn pierwszy w swej historii gmach teatralny
1970	powódź miasta, zniszczenie Mostu Jubileuszowego
1971	otwarcie Filii Uniwersytetu Śląskiego w Cieszynie
1982	dne 19. srpna Z. Vávrová objevila na Kleti novou planetku (základní označení: 1982 QG)a pojmenovala ji Nohavica - na počest Jaromíra Nohavici, českého zpěváka, básníkaa skladatele
1991	uroczyste otwarcie nowego przejścia granicznego Cieszyn-Pastwiska - Czeski Cieszyn-Kocobędz i oddanie do użytku nowego wiaduktu nad doliną Olzy
2000	dne 9. srpna L. Šarounová objevila na Ondřejově novou planetku (základní označení: 2000 PT8)a pojmenovala ji Těšínsko

Prameny:
J. Novák: Český Těšín ve staré fotografii, 1990
W. Sosna: Cieszyn, 1993
H. Wawreczka, J. Spyra, M. Makowski: Těšín - Český Těšín na starých pohlednicícha fotografiích, 1999
S. Kawęcki, D. Durčok: Těšínské turistické trasy, 2003
a Internet