Jaromír Nohavica (*1953, Ostrava)

autor písní
autor pieśni

Velká osobnost českého písničkářství, textař, skladatel, básník a překladatel. V letech 1978-99 žil v Českém Těšíně, nyní žije v Ostravě. Měl několik zaměstnání, mj. pracoval v Městské knihovně v Českém Těšíně jako knihovník, od 1981 se živí jako umělec na volné noze. Debutoval jako textař, poprvé veřejně vystoupil s vlastním repertoárem v 1982 na Folkovém kolotoči v Ostravě-Porubě a jako vyzrálý písničkář se záhy vyhoupl mezi českou folkovou špičku. Prvního profilového alba Darmoděj se Nohavica dočkal v roce 1988, roku 1989 vyšel výběr písní s názvem Osmá barva duhy, o rok později V tom roce pitomém. První studiový projekt Mikimauzoleum sestavil v 1993. V letech 1994-95 se věnoval práci pro děti (album a kniha Tři čuníci s říkadly a pohádkami) a soubornému vydání textů (zpěvník Písně Jaromíra Nohavici od A do Ž vydalo nakladatelství Hitbox). Další studiový projekt Divné století získal České gramy za desku roku 1996 (poprvé zvítězila deska folková). Následovala deska Koncert (1998) a v roce 2000 album Moje smutné srdce. V roce 2002 Nohavica ztvárnil hlavní roli ve fiktivním dokumentu Petra Zelenky Rok ďábla (oceněn několika Českými lvy včetně ceny za hudbu J. Nohavici a Čechomoru). Jeho zatím poslední deska Babylon (2003) vyšla také v Polsku (překlady písní: Renata Putzlacher), kde si už získal široký okruh fanoušků. Je autorem textů i hudby pro divadelní inscenace v Těšínském divadle, pražském divadle Na Fidlovačce, ostravském Divadle Petra Bezruče aj. Rozhodnutím Akademie populární hudby Anděl 2003 Jarek Nohavica vstoupil do Síně slávy.

www.nohavica.cz

Renata Putzlacher (*1966, Karviná)

autorka scénáře, překladatelka písní a dramaturgyně projektu
autorka scenariusza, tłumaczka pieśni i kierownik literacki spektaklu

Polská básnířka, překladatelka, publicistka, autorka písňových textů, scénářů a divadelních her. Vystudovala polonistiku na Jagellonské univerzitě v Krakově, v letech 1989-2001 byla literární dramaturgyní polské scény Těšínského divadla v Českém Těšíně. Zde založila v roce 1996 spolu s Jaromírem Nohavicou literární Kavárnu AVION, která není a od roku 2000 je předsedkyní česko-polského uměleckého sdružení Spolek-Towarzystwo AVION. Od roku 1997 žije v Brně. Vydala sedm básnických sbírek: Próba identyfikacji (1990), Kompleks Ewy (1992), Oczekiwanie (1992), Ziemia albo-albo (1993), Małgorzata poszukuje Mistrza (1996), Pomiędzy (2001) a Mezi řádky (2003). Pro CD Lamus (2000) a Divertimento (2004) napsala texty písní (hudba: Zbigniew Siwek). Pro Těšínské divadlo připravila mj. překlad scénické verze Pravěku a jiných časů Olgy Tokarczukové (režie Ondrej Spišák, 1999, česká premiéra), dramatizaci próz slezského spisovatele Wiesława Adama Bergera Most nad Łucyną (režie Karol Suszka, 2002, polská premiéra) a překlad Balady pro banditu (režie Rudolf Moliński, 2003, polská premiéra). Je také autorkou divadelní hry Lietajúca Frída (režie Ondrej Spišák, 2000, slovenská premiéra) a monodramatu Já, Margot. Překládá z češtiny, slovenštiny a polštiny, především poezii, dramata a texty písní (Karel Kryl, Jaromír Nohavica, Tomáš Kočko, Richard Krajčo aj.)

www.putzlacher.net

Radovan Lipus (*1966, Třinec)

režisér a spoluautor scénáře
reżyser i współautor scenariusza

Režisér Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, žák prof. Jaroslava Vostrého na pražské DAMU, má na svém tvůrčím kontě již nezanedbatelnou řadu pozoruhodných inscenací ve spolupráci se známými divadelními scénami (více než čtyřicet divadelních režií). První angažmá získal v Činoherním klubu Praha v roce 1991, od roku 1992 je režisérem činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Zde režíroval mj. Zeyerova Radúze a Mahulenu, Čapkovu Věc Makropulos, Schnitzlerova Casanovu v Spa, Stendhalova a Vostrého Červený a černý. V Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval Dykova Krysaře, Ibsenovu Paní z moře. Hostoval ale i na scénách Národního divadla v Brně, Středočeského divadla na Kladně, Divadla Na Rázcestí v Bánské Bystrici atd. Pro ostravskou komorní scénu Aréna režíroval Klub sebevrahů, na němž se podílel i autorsky a od roku 1994 až do současnosti je na repertoáru Arény nepřetržitě "scénická škytavka" Průběžná o(s)trava krve, kterou zosnoval s básníkem Petrem Hruškou. V posledních letech točí pro Českou televizi cyklus dokumentů o architektuře - projekt Šumná města, jehož je (spolu s Davidem Vávrou) autorem, scenáristou a režisérem. Je také externím pedagogem Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Namátkové verše (sbírka Vysoká oblačnost, 1983), obmyslnou prózu a soustavně nesoustavné fejetony publikoval v Kavárně AFFA, Modrém květu, Literárních novinách, Tvaru a Scriptu. Je také spoluautorem knih Šumná města (2002 a 2003).

www.sumnamesta.cz

Marek Pražák (*1964, Ostrava)

scéna
scenografia

Výtvarník, hudebník a performer. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor design, sochařství. Žije v Ostravě. Pražák je multimediální umělec, dalo by se říct universalista. Při vyjadřování své existence se neštítí mixovat techniky, média, žánry. Zabývá se performance, tvorbou objektů, instalací a plastik, často s použitím litého bronzu v mixu s jinými materiály. Maluje, používá videokameru, využívá digitálních plošných technik a tisků. Spolupracuje s architekty (solitérní design, užité prvky do interiéru: nábytek, svítidla, obrazo-stropy, aj.) Vytváří scénografie k filmům pro Českou televizi a pro divadla. V oblasti divadelního plakátu spolupracuje s činohrou Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (od r. 1996). Vystavuje jak sólově tak kolektivně. Je také členem experimentálního vokálního tria Norská trojka (zhudebňování soudobé poezie, od r. 1996), zakladatelem sirupovitého kýče Elvis Epileptik Band (estrády do r. 1997), je článkem industriálního souboru Svoz Řepy (vizuální umělci vyrábějící zvuky, od r. 1987), občas exhibuje v obskurním kabaretu Návrat mistrů zábavy. Od roku 1979 píše kontinuálně texty, z nichž některé obaluje do zvuků a naopak. V roce 2002 vydal s Galerií Langův dům multimediální bibliofilii-zpěvník Relace rádia hitů; v ní se stává autorem textů, obrazů, designu knihy, CD. Publikuje občasně od devadesátých let.

Eva Kotková (*1963, Ostrava)

kostýmy
kostiumy

Výtvarnice divadelních a filmových kostýmů, která je díky své práci neustále na cestách. Počátek její divadelní tvorby souvisí se vznikem Komorní scény Aréna. S režiséry Radovanem Lipusem, Petrem Nosálkem, Václavem Klemensem a scénografem Petrem Matáskem spolupracovala zejména v ostravských divadlech - Národním moravskoslezském a v Divadle loutek. Realizovala více než 40 inscenací mimo jiné v královéhradeckém Klicperově divadle a v polských divadlech ve Varšavě, Opoli a Bielsku-Bialé. Spolupráce s Českou televizí přinesla návrhy kostýmů pro cyklus Šumná města, pro film režiséra J. Svobody Žádost o milost se zamítá nebo pro film Mír jejich duším režiséra P. Štingla. Poslední filmovou spoluprací je právě dotočený film Žralok v hlavě M. Procházkové.
Volná tvorba dřívější účast na společných výstavách zůstává vzhledem k vytíženosti výtvarnice stranou.

Tomáš Kočko (*1972, Frýdek-Místek)

aranžmá a hudební režie
aranżacje i kierownictwo muzyczne

Herec, zpěvák, muzikant, divadelní režisér. Na Státní konzervatoř v Ostravě byl přijat jako violista, ale po roce přešel na obor hudebně-dramatický. Po maturitě studoval na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění (ateliér muzikálového herectví) a poté nastoupil ke studiu operní režie na Hudební fakultu JAMU u prof. Václava Věžníka. V rámci studia pak inscenoval opery Pimpinone (G. P. Telemann) - Operní studio JAMU, Livietta et Tracollo (G. B. Pergolessi) - Operní studio JAMU, Odysseův návrat (J. Berg) - Operní studio JAMU, Don Giovanni (G. Gazzanniga) - Městské divadlo Brno (muzikálová scéna), Albert Herring (B. Britten) - Operní studio JAMU, Vězněná na Špilberku (Jan Ladislav Dusík) - hradní příkop pevnosti Špilberk. Asistoval svému profesoru při inscenaci opery Káťa Kabanová v Moravském divadle Olomouc a tamtéž pak Ladislavu Štrosovi při Dvou vdovách. Jako asistent režie se také podílel na inscenaci představení MASS Leonarda Bernsteina na nádvoří Pražského hradu. Coby muzikálový herec hrál v pražské produkci rockové opery Jesus Christ Superstar (apoštol Jan), v muzikálech Hair (Walter, Cloude), West Side Story (Bourák), Babylon (Austrei), Legenda (Daniel) atd. Nepřehlédnutelné jsou i jeho skladatelské aktivity - album zhudebněné poezie Horní chlapci (1999), alba Do kamene tesané aneb ONDRÁŠ (2000), Hodovnice (2001) a Do tanca! (2003). Textoval a rapoval technopopové album Discovery. V České televizi uváděl hudební pořad Sešli se, ve kterém se setkávala hudba a muzikanti všech hudebních žánrů.

www.kocko.cz

Vladimír Figar (*1977, Ostrava-Vítkovice)

korepetice
korepetytor

Jelikož byl jeho otec známým hudebníkem, hudbě se vyhnout nemohl. Po LŠU, kde se učil hře na klavír, ho přijali na Státní konzervatoř v Ostravě - obor kompozice. Tentýž obor v těchto dnech dokončuje na JAMU v Brně. V současnosti je členem několika kapel (Rock´n´Roll Band M. Woodmana, Con Alma...) a zároveň kapelničí (Foolmouse, M-band). Také neustále píše muziku.

František Blaťák (*1952, Olomouc)

choreografie
choreografia

Vystudoval PF UP v Olomouci a FTVS UK v Praze. Od dětství sportoval (závodně skoky do vody a krasobruslení). Je úspěšným dlouholetým choreografem v krasobruslení (na kontě má několik set choreografií po celém světě, včetně medailistů z MS, ME), byl trenérem našich úspěšných reprezentačních tanečních párů (výborná umístění na MSJ, ME, MS). Absolvoval i troje OH - Lake Placid, Lillehammer a v Salt Lake City). V neposlední řadě organizátor sportovních i uměleckých akcí velkého rozsahu (komponované exhibice při Českých bruslích, exhibice při MS v Praze, při MSJ v Ostravě v roce 2003, které byly přenášeny TV do celého světa). Je přizván ke spolupráci na umělecké části při přípravě MS v krasobruslení v roce 2005 v Praze. Je autorem choreografie v muzikálu na ledě Mrazík, dvakrát připravoval program pro Dětskou lední revue Praha a divadelní choreografie v muzikálech Crazy For You, Neználkovy příhody, Divotvorný hrnec, Jenůfa, Aucassin a Nicoletta aj. V současné době připravuje dva divadelní muzikály.