loading
Česká scéna
MILUJU TĚ, ALE...
Joe DiPietro, Jimmy Roberts

MILUJU TĚ, ALE...

Joe DiPietro, Jimmy Roberts

Režie: Roman Meluzín
Premiéra: 8. 10. 2022
Program: stáhnout

Jak to dopadne? Co mé naděje?

Budu bodovat, než se naděje?

Dokážu (mu)(jí), že jsem ze všech nejlepší?

A když ne, nic se neděje!

…připravte se na rozpustilou a jedinečnou hudební jízdu a taky trochu na slalom ve vztazích mezi mužem a ženou. Čtyři mladí lidé se nervózně připravují na svou první schůzku, na které samozřejmě chtějí udělat ten nejlepší dojem. A pak již sledujeme rychlý „průlet životem“ od budování vztahu, svatby, manželství přes problémy s tchyní a tchánem, trable s dětmi, únavu ze stereotypu až po vztahy v pozdním věku. Každý divák už některou ze situací odehrávajících se na jevišti osobně zažil nebo byl alespoň svědkem takovýchto střetů u svých přátel či známých. Autoři s obdivuhodným smyslem pro přesné dávkování humoru, satiry a hudby vytvořili laskavě nostalgickou komedii, která je úžasně vtipná a přitom velice lidská.

Původní uvedení v New Yorku: James Hammerstein, Bernie Kukoff a Jonathan Pollard

Původní režie: Joel Bishoff

Původní produkce: The American Stage Company,

James N. Vagias, Executive Producer                                                                    

V dohodě s Concord Theatricals

Veškerá práva k uvádění pro Českou republiku zastupuje ABG Pictures International, spol. s r.o., Petrohradská 3, 101 00 Praha 10, abg@abgpictures.cz

Realizační tým:

Režie Roman Meluzín

Překlad a české texty Adam Novák

Scéna Jaroslav Milfajt

Kostýmy Alena Schäferová

Hudební nastudování Miroslav Liška

Choreografie Gabriela Klusáková

Dramaturgie Alice Olmová

 

Inspice Dominik Grácz

Nápověda Libuše Berková

Délka představení 130 minut (+20 minut přestávka)

 

Více o inscenaci

 

Recenze:

Rozpustilá hudební revue Miluju tě, ale… zvedla nadšené diváky Těšínského divadla ze sedadel

 

Mozaika vztahů

 

            Česká scéna uvedla premiéru amerického muzikálu „Miluju tě, ale…“. Autorem hry je Joe DiPietro, který v mozaikovitě uspořádaném celku reflektuje milenecké vztahy. Jedná se o komorní muzikál, proto se zde objevují pouze čtyři herci: Tomasz Władysław Przybyla, Bára Vidomská, Kryštof Malec a Daniela Sedláčková, kterou diváci mohou znát spíše z realizací scény Bajka.

            Jedním z výrazných motivů realizace je koncept „světového jeviště“. V historii vyslovilo mnoho osobností, v čele s Shakespearem, myšlenku, že divadlo je metaforou světa. Tedy že celý svět je jeviště, a my jsme herci, kteří svým životem odehrávají roli v představení, jehož režisérem je Bůh – který je zde ostatně mnohokrát zmiňován, navíc úvodní a závěrečné sekvence jsou parafrází úryvků z knihy Genesis.

            K zmíněnému motivu odkazuje také scénografie. Na jevišti je vytvořen rámovaný prostor,
v pozadí visí promítací plátno, kterým se mění prostředí a po stranách stojí líčící stolky. Jejich sémantika se nejspíše vytratila cestou do zadních řad, ale diváci se sokolím zrakem si mohli na zrcadlech přečíst neonové nápisy, které byly osobního rázu či se týkaly jiných rolí daných herců. Na madlech navíc visely plyšové talismany. 

            Spíše než do postav se pak herci převtělovali do situací, v nichž se milenci, manželé
a partneři mohou ocitnout. Jednotlivé etudy zachycovaly vývoj vztahu od první zamilovanosti, přes riziko stereotypu, krize, rozvody, ale i společné stáří. Všechny osobnosti, které na jevišti vystřídaly, byly velmi přirozené a skutečné, místy se však objevovalo karikování lidských nedostatků
a absurdit, kterých se ve vztazích dopouštíme. Břitký humor podávali herci s grácií a publikum velmi živě reagovalo.

            Velký podíl na úspěchu mělo hudební nastudování Miroslava Lišky a choreografie Gabriely Klusákové. Během představení herci vystřídali množství kostýmů, které připravila Alena Schäferová. I v nich se místy odráželo zmíněné karikování, celek navíc barevně oživily. Stejně jako hudební doprovod Przemysława Orszulika a Ondřeje a Vojtěcha Pazderových.

            Český překlad Adama Nováka zkracuje původní název hry, skvěle však zachycuje atmosféru tématu. Miluju tě, ale… ale jsem jen člověk. Těšínské zpracování neřeší bezpodmínečnost citů, ale fakt, že na vztahu by měli pracovat dva, neboť dva také selhávají. Právě proto, že jsme – bohužel, bohudík – lidmi.

 

Scénář a texty Joe DiPietro; hudba Jimmy Roberts,  překlad a české texty Adam Novák; režie Roman Meluzín, dramaturgie Alice Olmová;; scéna Jaroslav Milfajt; kostýmy Alena Schäferová; hudební nastudování Miroslav Liška; choreografie  Gabriela Klusáková. Premiéra 8. 10. 2022.

 

Magdalena Marie Franková

DALŠÍ INSCENACE

KOUZELNÁ FLÉTNA

DETAIL INSCENACE

DIVÁ BÁRA

DETAIL INSCENACE